Jsem žena plná života věkem něco málo pod 40 let. Jsem máma dvou malých dětí. Jsem manželka jednoho úžasného a milujícího muže. Jsem dcera jedné nezdolné máminky, která se o mě moc bojí. Jsem sestra jednoho bratra, který mi moc pomáhá. Jsem kamarádka a přítelkyně mnoha skvělých lidí. Jsem holka od vedle, která ráda tančí.

Co mám?

Mám hlavu plnou nápadů, snů a plánů. Mám srdce přetékající láskou a odvahou. Mám kolem sebe milující rodinu a přátele. Mám chuť žít. Mám rakovinu tlustého střeva s metastázemi do lymfatických uzlin a plic.

Co nemám?

Podle lékařu nemám šanci na vyléčení. Nemám chuť to vzdávat a věřit tabulkám a statistikám. Nemám chuť si ničit poslední chvíle „léčbou“, která mě nemá vyléčit. Nemám vysněného psa (zatím), ale kočky snad brzy budou. Nemám tak krásný hlas, jak bych si přála. Nemám dostatek financí na léčbu, které věřím.

Čemu věřím?

Věřím, že zázraky se dějí. Věřím, že jsem si svoji nemoc způsobila sama, a proto mohu přispět k jejímu vyléčení. Věřím, že mám v sobě sílu to dokázat. Věřím, že se nic něděje jen tak a vše má svůj důvod. Věřím, že každé tělo se dokáže uzdravit, když se uzdraví duše. Věřím, že naděje umírá poslední. Věřím v NĚCO/VŠECHNO/MOCNOST/ZDROJ/BOHA/GAIU………..věřím v lásku.